Čau Česko

Máme za sebou asi 5 let krize s dvojtým dnem. Jak se s krizí popraly soukromé firmy, to snad všichni víme dobře. Kdo by byl na pochybách, tak stačí pohled do výloh obchodů, kde místo zboží vysí cedule s nápisem: „K pronájmu.“

Krize dopadla na soukromý sektor tak tvrdě, že spousta podnikatelů zkrachovala. A ti ostatní museli škrtat, kde jen mohli. Každý rozumný podnikatel nejprve šetří na všem jiném, než přistoupí k propouštění. Zapracovaní zaměstnanci jsou totiž pro každou firmu to nejdůležitější. Přesto víme, že mnoho podniků muselo propouštět. A často ve velké míře. Myslím, že u malých a drobných podnikatelů nejsou žádnou vyjímkou případy, kdy muselo dojít ke snížení počtu zaměstnanců i o 50%.

A jak se odtučňovací kůra projevila u státu? Na základě údajů o státních rozpočtech na rok 2007 a 2013 jsem sestavil níže uvedenou tabulku. Tabulka zahrnuje jen jednu položku jejich rozpočtu a to „Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci“. Pokud by někdo byl na pochybách, tak částky jsou samozřejmě v tisících Kč.

Poznámky:

• Položky v tabulce nezahrnují odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění.
• Položky v tabulce zahrnují pouze výdaje na zaměstnance ve státních institucích. Všichni zaměstnanci veřejného sektoru nás přijdou daleko dráž (přibližně na 295 mld Kč + 34% odvody zaměstnavatele).
• První tři položky nezahrnují platy prezidenta, senátorů ani poslanců.

Jak vidíme, tak ministerstva a státní úřady vydaly v roce 2007 na zaměstnance 70,3 mld Kč hrubého a v roce 2013 to bylo o 5,6% méně a sice 66,5mld.

Nějaká úspora tu je, ale vzhledem k tomu, čím si prošel soukromý sektor bych očekával smělejší výsledky. Někde okolo 20% až 30%. Zarážející jsou zejména některé případy, kde došlo k nárust v řádu desítek procent. Úřad vlády s 20% nárůstem moc solidárně nepůsobí. Tyto výsledky na mě příliš dobrý dojem neudělaly. Myšlenky na defenestraci mě při nich sice takřka nenapadají, ale přál bych si být spokojený.

Kladu si také otázku proč náklady na zaměstnance u Poslanecké sněmovny jsou 335 milionů za roku (nezahrnuje platy poslanců)? Co tam ti lidé dělají? Dokážu si představit, že 200 poslanců má 200 asistentů. Při průměrném úřednickém platu 25 tisíc to je jen 60 milionů. A co ten zbytek 275 milionů? Při průměrné mzdě by se jednalo asi o 900 dalších zaměstnanců. To tam mají vlastní armádu pro případ, že by rozhněvaný dav vzal Poslaneckou sněmovnu útokem?

V antiparazitickém odboji se běžně používá argument, že zaměstnanců jsou 3,5 milionů a živnostníků 0,99 milionů. V tomto poměru jsou srovnávány výběry daní ap. 

Nesmyslnost tohoto údaje odhalili mnozí diskutující, když při vydělení vybraného zdravotního pojištění od OSVČ tímto počtem vyšla částka nižší, než minimální výše tohoto pojistného.

Tento údaj je totiž silně zavádějící!

Údaj 0,9 mil. totiž zahrnuje i osoby, které nevykonávají živnostenskou činnost jako hlavní pracovní činnost, ale všechny „osoby, které aspoň po část kalendářního roku vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost“ (http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/prehled-o-prijmech-a-vydajich.htm). Zahrnuje tedy i čerstvé maminky na mateřské, které dříve podnikaly. Podnikatele kteří zahájili nebo ukončili činnost v průběhu roku. A v neposlední řadě spoustu osob, které vykonávají živnost jako vedlejší pracovní poměr. 

Těchto osob je velké množství. Jsou to lidé, kteří chodí do práce jako běžní zaměstnanci. Kde stejně jako ostatní neparazité platí běžné daně ze zaměstnání. A na vedlejšák si přivydělávají jako OSVČ. O tom jaký je jejich výdělek z této vedlejší činnost svědčí to, že si stále drží zaměstnání jako hlavní pracovní poměr. Jejich příjmy ze živnostenské činnosti jistě nejsou takové, aby je uživily. Osobně se domnívám, že to je „nula od nuly pojde“. Tyto osoby, a není jich málo, zkreslují jakoukoliv statistiku, protože se snadno dostanou do ztráty nebo na nulu. 

Kolik je tedy OSVČ na HPP? 

V roce 2011 byl celkový počet osob povinných podat přehled na Českou zprávu sociálního zabezpečení 1 001 764. Z toho ale pouze 649 990 vykonávalo živnost na hlavní pracovní poměr! (zdroj: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-03-02-pres-milion-osvc-ceka-podani-prehledu-za-rok-2011.htm tablkač.2) 

V roce 2013 je počet OSVČ povinných podat přehled 994 088. (http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/2013-03-04-cssz-pripomina-osvc-terminy-odevzdani-prehledu-za-rok-2012-a-dalsi-povinnosti.htm) Počet osob, které vykonávaly živnost jako HPP nyní samozřejmě není znám (pozná se až z podaných přehledů). Proto můžeme pouze extrapolovat za použití přímé úměry. 649 990 / 1 001 764 = 0,65. A nyní 994 088 x 0,65 = 646 157. 

Počet OSVČ na hlavní pracovní poměr v roce 2012 tedy byl přibližně 646 tisíc!

Tento údaj navíc zahrnuje i ty, kteří v průběhu roku své podnikání přerušili, zahájili nebo ukončili (= nepodnikali celý rok) 

Jedná se samozřejmě jen o odhad, ale tak jak tak si troufám tvrdit, že je tento odhad daleko blíže pravdě a je daleko korektnější pro srovnávání než údaj 0,99 mil. 

Z toho logicky plyne, že 347 391 OSVČ vykonávalo samostatnou činnost ve VPP (994 088 – 646 157 = 347 391), kde dosahuje nízkých příjmům a z toho plynoucích nízkých daní i odvodů (ty ale platí jako zaměstnanci ze svého HPP). 

A jaký to má dopad pro srovnávání? Nevhodně uváděný poměr 35:9,9 je třeba nahradit za poměr 35:6,5 (resp. 3,5 nahradit za 5,4) Jinými slovy na jednoho živnostníka v HPP nepřipadají necelí 3,5 zaměstnanci, ale 5,5. Pokud například někdo uvede, že za daně od OSVČ se vybralo 35 mld, pak pro srovnání se zaměstnanci je tento údaj třeba vynásobit 5,5x nikoli jen 3,5x. Pro zajímavost rozdíl je 193 mld versus 123 mld.

Výběr daní ale nelze srovnávat z toho důvodu, že výběry za OSVČ jsou zkresleny o osoby, které nepodnikaly celý rok. Výše uvedený počet totiž zahrnuje i ty podnikatele, kteří v průběhu roku podnikat teprve začali nebo naopak skončili. O tom, že mnoho živnostníků v tyto nešťastné časy končí snad nemůže být pochyb.

Dne 18.3.2013 zveřejnila ČSSD na svých stránkách výpočet s názvem „Srovnání zdanění živnostníků a zaměstnanců!“

Tento výpočet je účelově zmanipulován, aby to opticky vypadalo tak, že živnostníci platí daleko méně než zaměstnanci. Jsou zatajeny podstatné informace o výpočtu. Přes nátlak diskutujících strana tento příspěvek neopravila ani nestáhla. Proto jsem se rozhodl spočítat a napsat jak to je doopravdy.

Ve výpočtu dle ČSSD jsou tyto zásadní mystifikace.

1. Při srovnání Německo vs Česko, jsou na tom české OSVČ hůře v příjmových kategoriích pod 345 tisíc. Tabulka proto začíná příjmem 360 000.
2. Datový interval 360 000 až 1 800 000 tisíc ročně odpovídá měsíčním příjmům 50 až 150 tisíc. Všichni víme jaká je u nás průměrná mzda (někde okolo 25 tisíc) a také všichni víme, že 2/3 lidí u nás nedosahuje ani této mzdy. Pokud tabulka začíná na dvojnásobku průměrné mzdy, no tak tam si myslím, že by měla končit. Jestli si někdo myslí, že OSVČ, která vydělává milion ročně je typická OSVČ, tak to si myslím, že se mýlí. Tam už většina podnikatelů asi hledá jiné formy právního rámce.
3. U živnostníků je očividně výpočet proveden za použití výdajového paušálu. Tato informace není nikde uvedena a je to prezentováno jako „každý podnikatel“. Nevím kolik procent živnostníků využívá výdajové paušály, ale mně osobně za deset let co podnikám vždy vycházely skutečné náklady vyšší než paušál. A to podnikám v odvětví, kde by si leckdo mohl myslet, že výdaje nemám žádné nebo do 15-ti %. Podle sebe soudím tebe. Myslím si, že významná část podnikatelů výdajové paušály nepoužívá a ti kteří je používají šidí sami sebe, ale zase si ušetří starosti. Tak jak tak bylo zavádějící, pokud ČSSD neuvedla, že se výpočet vztahuje jen na živnostníky uplatňující paušály. Přitom se jedná spíše o vyjímku ze systému než o systém samotný.
4. Na straně zaměstnanců jsou do odvodů započítávány i odvody, které platí zaměstnavatel. Toto považuji za naprostou demagogii a neznalost věci. Odvody které odvádí zaměstnavatel jdou z jeho kapsy a na jeho vrub. Více o tom viz. níže. Nicméně pro srovnání jsem níže provedl i variantní výpočet se zahrnutím těchto odvodů.
5. Srovnávat situaci v Česku a v Německu je nemístné. Až si za svůj výdělek OSVČ i zaměstnanec koupí tolik co v Německu, až tady bude fungovat stát jako tam, pak srovnávejme.

Správný výpočet

K výpočtu jsem použil online kalkulačky na těchto adresách: http://www.podnikatel.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka/ a http://www.vypocet.cz/cista-mzda 

Jak vidíte, tak v reálné situaci, kdy nejsou uplatňovány výdajové paušály a jsou uvažovány reálné výdělky jsou na tom OSVČ hůře.

Nízkopříjmové OSVČ dokonce o hodně hůř. Pokud toto chce pan Mládek srovnat, tak vivat Mládek! Už se těším až mi daňová zátěž klesne o několik procent. I já si myslím, že není fér, aby OSVČ platily víc než zaměstnanci. Když pro nic, tak proto, že nemají nárok na dovolenou, na nemocenskou do 21. dne nemoci. A i proto, že většina živnostníků na neschopenku ani nechodí (netvrdím, že nebývají nemocní).

Proč není správné zahrnovat odvody zaměstnavatele

Výše uvedený výpočet nezahrnuje na straně zaměstnance odvody, které za něj odvádí zaměstnavatel. Protože je odvádí zaměstnavatel – jsou nákladem zaměstnavatele. 

Jednoduché a snadno srozumitelné argumenty:

• Když zaměstnavatel neodvede tyto odvody, po kom je bude stát vymáhat (i exekučně)? Po zaměstnanci nebo po zaměstnavateli? Po zaměstnavateli! Naopak, pokud by zaměstnavatel neodvedl tu část, kterou platí za zaměstnance, pak by tuto část stát zřejmě vymáhal po zaměstnanci (myslím, že takové případy byly). Kdo tedy co platí?
• V pracovní smlouvě máte uvedenou hrubou mzdu nebo superhrubou? Vím, že hrubou. Jak to vím? Protože superhrubá mzda se vás nijak netýká. Rozdíl mezi superhrubou a hrubou mzdou totiž platí Váš zaměstnavatel jako daň za to, že Vás zaměstnává! 
• Všude v odborných textech se jasně uvádí, že jde o odvody zaměstnavatele nikoli zaměstnance. Podívejte se např. na stránku, která sloužila pro výpočet našeho zaměstnance http://www.vypocet.cz/cista-mzda. Jsou zde dvě kolonky „Sociální a zdravotní pojištění (zaměstnanec)“ a „Sociální a zdravotní pojištění (zaměstnavatel)“. Tedy zaměstnanec a zaměstnavatel.

Obvyklá námitka: „Zaměstnanec na to musí vydělat tak jak tak.“

Není to pravda. Zrovna tak bych mohl říci, že zaměstnavatel na to musí najít peníze tak jak tak. Například tím, že díky zapojení své inteligence a vynalézavosti vymyslí způsob jak zvýšit efektivitu podniku tím, že zaměstná někoho dalšího, kdo se bude specializovat na určitý segment úkonů. Tím se uvolní ruce jiným zaměstnancům, kteří se pak budou moci specializovat na jiné úkony. Díky specializaci dojde ke zvýšení jejich produktivity práce a to bez toho, že oni sami by vynakládali při práci vyšší úsilí. Kdo je v tomto případě tvůrcem té části zisku ze které platí odvody zaměstnavatel? Zaměstnanec nebo zaměstnavatel? Já si myslím, že jednoznačně zaměstnavatel.

Už vůbec není možné zahrnovat superhrubou mzdu, pokud se srovnání provádí s OSVČ. OSVČ nejsou podnikatelé. I když se to někdy ve zkratce takto říká. Podnikatel je majitel firmy, která má svůj systém a podnikateli vydělává peníze i když on není v práci. Toto OSVČ (či živnostník) obvykle není. OSVČ zpravidla zaměstnávají jen sebe, případně své blízké nebo hrstku zaměstnanců. Když OSVČ nepracuje, jeho živnost zkrachuje. V takto malých podnicích není možné dosahovat stejných synergických efektů jako u velkých firem (podnikatelů). Proto zde není prostor pro tyto odvody a proto malé podniky nezaměstnávají tolik zaměstnanců, kolik by potřebovaly a dokázaly by je uživit do výše jejich hrubé mzdy.

Mělo by být společným cílem OSVČ i zaměstnanců, aby se tato část neplatila nebo minimalizovala. Případně alespoň u zaměstnavatelů do 5 – 10 ti zaměstnanců. Pak by bylo z velké části po nezaměstnanosti (až na cca 4%, která nebudou pracovat nikdy). Protože právě tyto odvody jsou hlavní příčinou proč malé firmy nezaměstnávají více lidí, přestože by to potřebovaly.

Chybný výpočet provedený formálně správně

Nicméně. Provedl jsem i srovnání se zahrnutím odvodů na straně zaměstnavatele. Zde je výsledek:  

Zde samozřejmě vychází zaměstnanec zdánlivě hůř, protože tento výpočet je chybný. Nicméně tak jak tak jsou čísla dost odlišná od čísel, která publikovala ČSSD.

Spočítal jsem i rozdíl v procentech. Jak vidíte, rozdíl je v rozmezí do 20% až 30%, což je podle pana Mládka přijatelné zvýhodnění OSVČ. Takže i při chybném výpočtu to vychází tak jak to je pro ČSSD přijatelné.

Kritizovaná předloha ČSSD

Zde ještě pro úplnost přikládám výpočet ČSSD. Pro případ, že by dostali rozum a stáhli to ze svých stránek, tak ať se na to v budoucnu může čtenář podívat.

Jsem si vědom toho, že původcem dat zřejmě je Ernst&Young. Ale ČSSD je politická strana, která si tento zdroj vzala jako argument a uvádí ho nejen na facebooku, ale i na TK. ČSSD je zodpovědná za to jak si prověřuje argumenty a výpočty, nelze se vymlouvat na agenturu. To je jakoby se Nečas vymlouval na to, že podepsal amnestii, protože mu ji prezident předložil – taky blbost ne?

Srovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců, které propaguje ČSSD