Skip to content

Jděte už k čertu s tím, že nejsou lidi!

Nejsou lidi! Nejsou lidi!

Ti starší z nás si vzpomenou na léta vrcholícího (a díky bohu končícího) socialismu. Tehdy také nebyli lidi. Paradoxně to i dnes z velké části říkají titíž lidé. Ti lépe situovaní komunisté, kteří si po revoluci zprivatizovali fabriky a nebo s využitím kontaktů založili své podniky. Není tedy divu, že říkají totéž.

(Continued)

Příběh o Azorkovi

Žily byly čtyři slepičky: Zlatohlávka, Černá, Ta druhá a Azor. Ptáte se jak slepička k tak podivnému jménu (Azor) přišla? To bylo tak.

Koupili jsme si čtyři slepičky. Jedna z nich se často oddělovala od ostatních. Zpočátku to byla ona, kdo se snažil nocovat mimo kurník. A i přes den se často pohybovala sama. Zřejmě to bylo proto, že byla na nejnižší příčce slepičí hierarchie, kterou odmítala přijmout. Lépe řečeno byla na nejnižší příčce ze slepic. Protože celá hierarchie našich slepic byla přibližně tato: Na prvním místě snad pánečci, dále pak Zlatohlávka, Černá, Ta druhá, Azor, kachny, kočky, Cyrilka (pes), Metoděj (pes). Metoděj je poslední zvíře v hierarchii, které ještě neplatí za jednoznačou kořist. Oba psi jsou takovými přechodnými tvory – možná hejno, možná kořist. Obzvlášť jejich vrtící se ocásek vypadá opravdu výživně.

(Continued)

Americké volby vyhrálo ego

Donald Trump nevěří v lidský podíl na globálním oteplování. Nevěří v samo oteplování. V kampani ho označoval za fámu … ve svém ekonomickém programu naopak počítá s rozvojem těžby ropy a podporou uhelných dolů a elektráren.”

[zdroj]

Nelíbí se mu, že v důsledku globalizace zkrachovalo v USA mnoho firem a lidé přišli o práci. Chce zastavit globalizaci!

(Continued)

A koho bych vyhodil z vlády já

Socdem se řítí tam, kam jsem před třemi lety předpověděl v článku Kam se řítí ČSSD? a zřejmě i proto premiér Sobotka zveřejnil úmysl obměnit vládu. Ihned poté se vyrojily spekulace kdo by zasloužil vyměnit. Většina komentátorů a socdemáků bohužel vyjadřuje zcela opačné priority než mám já.

(Continued)

Dalajláma, Herman a ti druzí

Děkuji panu Hermanovi za to, že se setkal s Dalajlámou. Styděl bych se žít v zemi, kde není Dalajláma přijat.

Stejně jako mnozí jsem ani já neočekával, že toto jediné setkání tak hodně pohne naší společností. Jsem tomu rád. Odkrylo to netušenou hloubku zkaženosti, která se skrývá v naší zemi. Je pravda, že delší dobu pozoruji, že od smrti Václava Havla to jde s naší zemí trochu z kopce, trochu směrem zpět k období těsně před revolucí v roce 1989. Pan Miloš Zeman čím dál více připomíná soudruha Milouše Jakeše – ztrapnělého, od společnosti odděleného monarchu, který sám nakonec zjistí, že „je jako kůl v plotě“. A teď tu máme vydírání pana Hermana, Prohlášení čtyř a nakonec i pokus o cenzuru (neodvysílání pořadu Jana Krause v řádném termínu). Už z toho všeho mrazí v zádech.

(Continued)

How debug php curl sent traffic

1. If you only need sent headers

Add curl_setopt($ch, CURLINFO_HEADER_OUT, true); and than, after exec do this $headerSent = curl_getinfo($ch, CURLINFO_HEADER_OUT );

curl_setopt($ch, CURLINFO_HEADER_OUT, true);
curl_exec($ch);
$headerSent = curl_getinfo($ch, CURLINFO_HEADER_OUT );
echo $headerSent;

This prints headers which curl sent. You can obtain more information by curl_getinfo.

2. If you need more debuging info

You can use CURLOPT_VERBOSE option and catch info to stderror or redirect it to file. But be careful, CURLOPT_VERBOSE option don’t work together with CURLINFO_HEADER_OUT (I spent about hour with this bug). You can use only one from these two options (CURLOPT_VERBOSE or CURLINFO_HEADER_OUT).

curl_setopt($ch, CURLOPT_VERBOSE, true);
$fp = fopen(dirname(__FILE__) . '/curlLog.txt', 'w+');
curl_setopt($ch, CURLOPT_STDERR, $fp);

But information from CURLOPT_VERBOSE are not so reach as these which you can obtain by last possibility.

3. If you need all information

If you need all information, including data sent! Than you can use cool freeware tool Fiddler. You can download it here. You don’t need to do additional setup on Windows 8+ for this purpose. You have to do one thing, use this curl option:

curl_setopt($ch, CURLOPT_PROXY, '127.0.0.1:8888');

That’s all. You can run your php script from console for example. And then under Raw tab in the Fiddler window, you have whole request sent. Including headers and content. It’s realy cool tool!

Strýček Google pěkně sparchantěl

Když jsem v polovině minulého roku musel na weby které spravuji doplnit Cookie lištu kvůli Google. Hodně se mi to nelíbilo, také jsem tu špačkoval. Ale myslel jsem, že to je ojedinělý úlet. Bohužel to vypadá, že není.

Včera se na mě obrátil klient, že mu přestal fungovat plugin do Chrome, kvůli novým pravidlům. Pokoušel jsem se mu pomoci.

Měl jsem zato, že když zkusím plugin nahrát do vývojářského rozhraní Google Web Store, tak že se mi to automaticky zkontroluje a vypíše se mi nějaká zpráva o tom co je tam špatně. Tož jsem se jal to vyzkóšet.

Po přihlášení mi to napsalo, že musím zaplatit 5USD, pokud chci publikovat. Žádný problém, rozhodl jsem se zaplatit. Ale co to? Po kliknutí na odzkaz „zaplatit“, si Google asi minutu něco chroustal sám pro sebe. Pak vyskočilo okýnko s informacemi o mé platební kartě :-o a že jestli chci zaplatit z ní. Tak jsem kliknul že ano. A platba proběhla! Nemusel jsem zadávat ani číslo karty, ani expiraci, dokonce ani kontrolní čísla ze zadní strany! BFU si řekne „Paráda, aspoň to nemusím zadávat.“ Ale mě toto silně znepokojuje. Zaprvé jsem v této službě od Google byl poprvé v životě a nikdy jsem do ní číslo karty nezadával. Zadruhé si nejsem vědom toho, že bych kdy dal Google svolení, aby si kdekoliv ukládal takto citlivé údaje. Zatřetí si to silně nepřeji! Protože nevěřím tomu, že kdokoliv dokáže takto citlivé údaje zabezpečit proti odcizení.

(Continued)

Proč Češsko a Českové?

Občas mi někdo píše, ať si opravím překlep ve slově Češsko v podtitulku. A nebo že mám někde v článku Česk místo Čech.

Milí zlatí, nejedná se o překlepy. Jen prostě nemám rád patvar Česko, který mi zní hloupě. Zřejmě pro svou dvojnásobnou nesystematičnost. Pokud vás zajímá proč, rád vám to zde vysvětlím.

(Continued)

TemplateReference could not be converted to int

Symfony2 problem

Problem:

Notice: Object of class Symfony\Bundle\FrameworkBundle\Templating\TemplateReference could not be converted to int

Solution: Delete app/cache manualy

Quo vadis Europa?

V úterý 22.9.2015 došlo v radě ministrů EU k přehlasování ČR a jejích tří spojenců ohledně uprchlických kvót. Na hlasování a porážce vlastního názoru oproti většině není nic špatného. Prohrát v demokratickém hlasování je stejná výsada jako v něm vyhrát. Prohra totiž slibuje možnost v budoucnu demokraticky vyhrát, budu-li mít pravdu. Okolnosti za kterých došlo k tomuto rozhodnutí jsou ale příliš podivné na to, aby nás ponechaly v klidu. A nezbývá než si klást otázku: „Kam krášíč Evropo?“.

Absence diskuze

Prvním znepokojujícím faktem je úroveň diskuze. Z řad našich zástupců jsme v našich mediích zaznamenávali racionální argumenty a otázky, na které nedostávali odpověď. Za nejracionálnější dotaz považuji: „Jak chce Evropská komise někoho přimět jít někam kam nechce? To budeme porušovat jeho základní lidská práva? Máme je přivázat ke stromům nebo zavřít do lágrů, aby neutekli? Nebo se snad německým politikům zastesklo po jejich praxi v budování koncentračních táborů?“

Naproti tomu z druhé strany jsme slýchali neustálé výhružky, že přijdeme o dotace pokud nebudeme solidární.

Já měl pocit, že my solidární být chceme, jen se nechceme snažit uprchlíky nutit, aby byli u nás, když chtějí jinam.

A teď co tenhle rozpor může znamenat?

1) Silné země samy neznají odpovědi na tyto otázky. A jen potřebují něco udělat, aby zapůsobily na své voliče. Racionální diskuze zde nehraje roli.

Zapůsobily čím? Že jsou silné a přehlasují malé země? Pod heslem: „Ti mrzáčci z východu se nám nebudou plést pod nohy, když my rozhodujeme“?

2) Může to ale znamenat i něco jiného. Například to, že velké země mezi sebou problematiku důsledně prodiskutovaly. Mají jasno v tom jak tuto záležitost řešit do detailů. A jen se jim nechtělo otravovat se s politiky malých zemí a vysvětlovat jim to.

3) Ještě jedno vysvětlení mě napadá. Zástupci mocných zemí nejen, že znají odpověď na otázku jak udržet uprychlíky v ČR či Rumusnku. Ale tuto odpověď poskytly i naší reprezentaci. Ta ji ale nepochopila protože je naprosto neschopná. Nebo nechtěla pochopit, protože ve skutečnosti je to banda xenofobních tupců, kteří stůj co stůj chtějí zabránit tomu, abychom museli (rádi) přijmout uprchlíky.

Tak nevím která z těchto variant je horší či lepší. A která z nich je víc pravdivá. V duchu tradic EU bych řekl, že ta první. V duchu tradic ČR ta poslední. A v duchu tradic geopolitiky druhá. Pak si Moravane vyber.

Co vím ale jistě je to, že všechny možnosti jsou tragicky špatné. Protože co se zde z českého pohledu stalo je to, že na racionální argumenty a otázky přišla odpověď formou silového řešení přehlasováním kvalifikovanou většinou. To do budoucna zasévá ohromnou nedůvěru vůči EU.

Bude to teď v Evropě tak, že když se ocitne v krizi, tak zvítězí hloupé řešení jen proto, že napadne toho nejmocnějšího? Že nebude připuštěna žádná diskuze a hledání skutečného řešení skutečného problému?

Polsko si s Vyšegradem vytřelo …

Obávám se, že s polskou zradou skončil i Vyšegrad, který pro nás, malé Česky a Slováky znamenal aspoň jakous takous šanci na prosazování našich zájmů.

Toto rozhodnutí Polska považuji za velmi nešťastné. Pokud by Poláci nezradili a hlasovali tak jak slíbili ve Vyšegrádu, tak by se na výsledku hlasování vůbec nic nezměnilo. I tak bychom byli přehlasováni. Ale prohráli bychom s důstojností, se ctí, sebedůvěrou a vírou v pevnost středoevropského spojenectví. To vše Polsko svým rozhodnutím „za pět dvanáct“ u nás pošlapalo.

Pochopili jsme, že Polsko je dostatečně velké aby své zájmy prosazovalo samo. A že když zbytek Vyšegrádu nepotřebuje, tak ho klidně podrazí.

Mám zato, že i z polské pozice to v dlouhodobém horizontu byla chyba. Jednou nás může potřebovat v situaci, která pro nás nebude zcela komfortní. Doufám, že pak se na ně naše politická reprezentace také vykašle.

Navíc mě poněkud znepokojuje, že Polsko má jiné zájmy než ČR. Dvě sousedící slovanské země, s mnoha průsečíky ve společné historii … Připomínám, že na obou stranách dokonce existovali politici, kteří po druhé světové válce uvažovali o sloučení Československa s Polskem.

Kam tedy kráčí naše mladá dáma?

Mladá dáma zřejmě vykročila na cestu ignorace menšinového názoru, rozhodování bez racionální diskuze, jen na základě silových poměrů. V čem je tato mladá dáma lepší než ta stará, předválečná? Snad jen v tom, že neřinčí zbraně, ale mikrofony a peníze.

Ve své pravé podstatě nás to opět staví do pozice malého národa, který si nikdy neprosadí svou a vždy jsou mu vnucena řešení mocnějších. Jak bolestné vystřízlivění.

Co s tím?

Smířit se se svou malostí a bezvýznamností. Jakkoliv to může být bolestné, je třeba se nejprve srovnat s realitou. A až potom hledat co nejlepší východisko a možnosti. Rozhodně nemá smysl nadále se spoléhat na velkého spojence. Ten nás zatím zradil vždy, když o něco šlo. Ať už to byla Francie s Anglií, později Sovětský svaz a teď Polsko.

Logická úvaha tedy nabízí dvě řešení. Spolehnout se sami na sebe nebo hledat jiný druh spojenectví.

Hledat jiná spojenectví

Možná by stálo zato utvořit spojenectví malých zemí. Ač se to na první pohled nezdá, ČR není v kontextu Evropy zase tak malou zemí. Jak podle počtu obyvatel, tak podle rozlohy se pohybuje uprostřed tabulky. Podle počtu obyvatel je ČR jedenáctá (Československo by bylo 9.), podle rozlohy pátnáctá (Československo by bylo 10.) Celá unie má 28 zemí.

Spojenectví malých zemí by tak nebylo aliancí úplných drobečků, ale de facto středně velkých a malých zemí. Země jen o málo větší než ČR a menší přece musejí občas také narážet na to, že bývají převálcovány velkými. Snad bychom spolu dokázali „držet basu“ lépe.

Možná by také stálo za úvahu utvářet spojenectví ne na základě geografické blízkosti a zájmů, ale spíše na základě respektu k demokratickým principům. Věřím, že loajalita k těmto principům bude vždy pevnější než loajalita k malému sousedu. Velmi pozitivně hodnotím roli Finska, které se zdrželo hlasování s odůvodněním, že takto zásadní věci by měly být rozhodovány konsenzem – velká lekce pro velké, snad si toho všimli.

Vyrůst

Další teoretickou možností by bylo vybudovat z ČR prosperující a bohatou zemi, před jejímž kapitálem se bude klanět i Německo. Což nám dnes připadá nereálné. Ale nezapomínejme, že před druhou světovou válkou bylo Československo jednou z desíti nejbohatších zemí světa. Baťa byl takovým optimistou, že navrhl plán rozvoje Československa pod názvem „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“.

… existuje statistika z roku 1924, v níž Československo zaujímalo desáté místo na světě. … Pro srovnání, Spojené státy byly podle tohoto měřítka 2,8krát bohatší než Československo. (Nynější poměr hrubého domácího produktu USA a ČR činí 3,4 v přepočtu per capita.) Tehdejší Československo bylo bohatým státem ve srovnání se všemi svými sousedy. O chudých zemích jako Polsko, Itálie či Nizozemsko, jejichž národní důchod na hlavu byl poloviční až dvoutřetinový, ani nemluvě.
Pavel Kohout: Ekonomická vzpomínka na první republiku

To by se ale u nás muselo hodně změnit. Politická reprezentace by musela řešit reálné problémy země a vytvářet podmínky pro ekonomický růst. Tento cíl by se musel stát životním programem pro velmi početnou skupinu obyvatel. Neumím si představit tak obrovský rozvoj v zemi, kde bují korpuce a krade se. Proto by muselo opět začít platit ono masarykovské „Nebát se a nekrást!“.

Otázka také je, jestli by nám mocní dovolili takto vyrůst.

Bůh žehnej Čeké kotlině.