Skip to content

Nepodmíněný základní příjem

Nepodmíněný základní příjem – ničím nepodmíněný paušální, měsíční příjem, pro každého občana. Chcete-li: renta vyplácená každému. Bez ohledu na to jestli pracuje, studuje nebo jen „leží za pecí“. V takové výši, aby umožňoval příjemci přežít.

Myšlenka je to na první pohled silně utopická, na druhý méně a na třetí docela rozumná. Zvu Vás tedy ke druhému a třetímu pohledu.

Jak přesně by to fungovalo

Každý dospělý nad 18 let by dostával tento základní plat (uvažujme například 6 000 Kč) bez ohledu na to co dělá nebo nedělá. Nemusel by o něj nikde žádat, měl by na něj automatický nárok. Co se dětí týče, zde propagátoři tohoto systému myslím nejčastěji navrhují pro každé dítě 1/2 toho co dostává dospělý. V našem příkladě tedy 3 000 Kč.

Takže úplná rodina s jedním dítětem by tak měla základní nepodmíněný příjem 15 000 Kč. Rodina se dvěma dětmi 18 000 atd.

S tímto modelem mám trochu problém, protože by si někdo mohl pořídit 10 dětí, žít z jejich dávek a o děti se pořádně nestarat.  Možná by stála za úvahu tato modifikace: Ten dospělý, který by byl rodičem by pobíral o 50% víc. Přičemž těch 50% by byla platba pro všechny jeho děti.

Jaký je pro to důvod

Zavádění strojů, automatizace a robotizace výrob vede k tomu, že je potřeba zaměstnávat stále méně lidí. Ukázkovým příkladem je zemědělství. V roce 1929 pracovalo u nás v zemědělství 35% obyvatel, zatímco dnes to jsou pouhá 3% (zdroj). Podobný osud čeká průmysl. Zůstanou jen služby (které přímo nevytvářejí hodnoty) a sociální dávky.

Lidstvo se prostě dostalo na takovou úroveň vědecko-technického rozvoje, že jsou vytvořeny podmínky k tomu, aby se začalo osvobozovat od práce. Kdy velkou část produkce již nyní obstarávají stroje. Již dnes práce pro lidi ubývá. A protože jsme uvízli v modelu společnosti, který byl vytvořen v době průmyslové revoluce (nárůstu potřeby práce) – máme s tím spoustu problémů.

Jeden z problémů je například vytváření zbytečných pracovních míst. Například přebujelost veřejné správy. Kde naše maličká země zaměstnává armádu jednoho milionu zaměstnanců. K čemu? Průměrná superhrubá mzda zaměstnance ve veřejné správě je 34 225 Kč. Jeden nezaměstnaný přijde stát na 10 000 Kč. Pokud bychom zbytečné zaměstnance z veřejné správy propustili (a oni zůstali nezaměstnaní), pak by na každém z nich stát ušetřil měsíc co měsíc 25 000 Kč. Náklady na jednoho zbytečného úředníka jsou takové, jako na 3,5 nezaměstnaných. Navíc dělá zbytečnou práci, která aby se odůvodnila, tak se vymýšlí nejrůznější předpisy, nařízení, kulatá razítka – což komplikuje život ostatním. Nebylo by pro všechny lepší, kdyby takoví lidé raději zůstali doma a pobírali dávky?

Z úbytku práce bohužel plyne i logický důsledek, že ubývá možností jejího zdanění. Přitom právě daně z práce a odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů činí největší příjem státního rozpočtu. Stroje tyto odvody neplatí. Proto je tlak na zvyšování zdanění práce, který je ale kontraproduktivní a vede k hospodářské stagnaci nebo propadu. Vytváří nespravedlivý přístup, který nemůže být napraven. Vznikají tlaky a třecí plochy ve společnosti. Viz. nedávno OSVČ vs zaměstnanci nebo bohužel již dlouhodobě mladí vs důchodci. To vše proto, že máme zastaralý model společnosti v nové realitě.

Bylo by to možné?

Už dnes je situace taková, že jen 35% obyvatel produkuje hodnoty. Další žijí z toho, co tihle vydělají. Takže nějaký prostor pro vyplácení nepodmíněného základního příjmu očividně je.

Už dnes dostává 65% našich obyvatel peníze, jejichž hodnotu vyprodukoval někdo jiný.

Osobně jsem si spočítal (možná chybně), že náš státní rozpočet by již nyní umožňoval vyplácet nepodmíněný základní plat ve výši asi 4 000 Kč každému a to při zachování stávající výše starobních a invalidních důchodů. A bez jakýchkoliv dalších změn v daních, odvodech ap. Své výpočty zveřejním.

Pokud by bylo přikročeno k dalším krokům, jako například ke zrušení daní a jejich náhrady za DPH, ale i jiným, pak by zřejmě bylo možné tuto částku zvýšit asi na dvojnásobek. Uvažujme tedy dále.

Kdo by pak pracoval?

V průzkumech odpovídá 60% lidí, že by i při tomto poplatku dále pracovali. 30%, že by si nejdřív odpočinuli a pak by zase něco dělali, ale možná ne v takové míře jako nyní. Jen 10% uvádí, že by nepracovalo. Na otázku jak si myslí, že by to bylo u ostatních, odpovídá 80% lidí že by nepracovali. Přitom vyšší procento (60 + 30 = 90%) v otázce směřované k nim samotným odpovídá, že by pracovali. V našich srdcích je zaseta velká nedůvěra k ostatním.

Mnoha lidem by základní plat jednoduše nestačil a pracovali by dál.

Nepodmíněný základní plat není myšlen jako náhrada příjmu. Ale jako jistota pro každého a jako náhrada sociálních dávek. V konečné fázi i důchodů (až by dosáhl jejich výše). Takže by umožňoval skromný život i s výdaji na kulturu. Rozhodně se nemá jednat o částku ze které v pohodě vyžije mladá rodina s dětmi v centru Prahy. Ale rodina, která žije na venkově a produkuje si mnoho věcí sama by již z této dávky žít mohla. Proto základní plat není řešení pro život bez zaměstnaní pro každého. Pořád bude spousta lidí, kteří budou chtít hezká auta, velké domy a spoustu jiných věcí. To základní plat samozřejmě neumožní. A tito lidé budou rádi pracovat.

Umožní ale lidem nesetrvávat v zaměstnání, kde se jim nelíbí. Například taková zaměstnání, kde vedení vytváří takový tlak, že se lidé bojí si odskočit na toaletu. V takových situacích by mohl člověk s prací praštit a hledat lepší. Takže by to vedlo i k jisté kultivaci některých asociálních zaměstnaneckých poměrů.

Kdo by dělal podřadné práce?

Žádná práce není podřadná. Každá práce je důležitá pro chod společnosti. Jsou ale práce hůře hodnocené a svou náplní nepříjemné. Zde by logicky muselo dojít ke zvýšení mezd. A to by jistě bylo správné. Dnes jsou tyto práce nuceni vykonávat lidé, kteří nemají jinou možnost. Jsou novodobými otroky. A to bychom snad mohli chtít změnit, když už jsme na počátku třetího tisíciletí.

Podpořte tuto myšlenku

Zde http://basicincome2013.eu/ubi/cs/ je petice Iniciativy Evropských občanů za nepodmíněný základní příjem. Pokud nasbírají dostatek podpisů, bude muset Evropská komise tento návrh pečlivě prozkoumat. Statistiky počtu podpisů jsou zde http://basicincome2013.eu/ubi/counter/.

EDIT: Zajímavý nový článek Šest tisíc korun měsíčně pro každého. Zničí garantovaný příjem od státu motivaci k práci?

 

10 Comments

  1. Josef Kozák wrote:

    Základní příjem sám o sobě nestačí. Ten je třeba odněkud vzít. Lze však realizovat celý systém, kde bude nejen základní příjem, ale jedna daň pro všechny stejná, bez finančních úřadů, a všeho co brzdí vývoj. Totiž : „Vše souvisí se vším“ takže změna by musela nastat v každém oboru. Politika, daňový systém, bankovnictví, zdravotnictví, školství, zásobování potravinami…. pak základní příjem je dokonce podmínkou úspěchu a nutností bez které to nelze. V historii máme fantastické příklady neuvěřitelného rozvoje společnosti při malých změnách..

    Pondělí, Září 2, 2013 at 19.56 | Permalink
  2. online wrote:

    Úžasné, pokud by se to někdy povedlo. Jen kdyby zde byly uvedeny ty příklady, kde to funguje …?
    Aby bylo možné srovnávat a přesvědčovat lidi. Takhle to dál jít nemůže, to je jasné. Jen není jasné, kdo toto téma uchopí a jakým směrem se to tudíž bude ubírat.

    Neděle, Listopad 3, 2013 at 17.18 | Permalink
  3. Barvajz wrote:

    ONLINE: Nevím, že bych v článku hovořil o funkčních příkladech v praxi. Pokud vím, tak jediný podobný případ v praxi funguje na Aljašce, kde každý občan dostává nějakou ničím nepodmíněnou platbu.

    Josef Kozák: samozřejmě souhlasím.

    Pátek, Listopad 8, 2013 at 23.32 | Permalink
  4. danny wrote:

    Peníze jsou pouhou poukázkou na produkty – zboží a služby. A ty je nutné vyprodukovat dříve, než se spotřebují. Tedy aby někdo mohl neprodukovat, jiný musí vyprodukovat tolik, aby uživil sebe (a svoji rodinu) + navíc to, co si nárokuje ten co neprodukuje. A protože zaručený příjem považujete za nárok, musíte ty co produkují donutit!! k tomu, aby vyprodukovali více a povinně!! to odevzdali těm neprodukujícím. Je jedno, jestli použijete k donucení mimoekonomických prostředků (fyzické a psychické násilí – otrokářství a feudalismus), nebo ekonomické (daně v kapitalismu). V každém případě budete muset stanovit, kolik musí produkující odevzdat, abyste měl na uspokojení nároku pro neprodukujícího. A přísně kontrolovat, jestli ten produkující náhodou nevyprodukovalů více a neschoval si to pro sebe, místo aby to odevzdal neprodukujícímu. Na druhé straně podle vašeho receptu ani vám, ani produkujícímu není nic do toho, jak s těmito prosředky neprodukující naloží. Jestli na výchovu dětí nebo je nahází do automatů, propije nebo investuje do obchodu s drogami. Ostatně toto jsou hlavní problémy sociálního státu dneška! Kdo si myslíte, že stojí v hernách a sedí v hospodách ve všedních dnech dopoledne? Zaměstnanci nebo podnikatelé? Prostudujte si něco o tzv. „syndromu šťastné rodiny“ ve Velké Británii. Jde o to, že z hlediska státu se předpokládá, že sociální dávky skončí automaticky v místě určení. tedy přídavky na děti v kvalitní stravě a vzdělání, příspěvky na bydlení u nájemců bytů atd. Ale ve skutečnosti to většinou skončí tak, že jeden člen rodiny (zpravidla otec) sebere a propije. Nejde tedy ve vašem receptu zdaleka o nějaký humanismus. Jde o nadvládu jedněch nad druhými. Budete muset tento řád udržovat. A jinak než násilím to nepůjde. Ale nic nového jste nevymysleli . tento status zaručeného příjmu tady už byl – měla ho šlechta. Už z podstaty své existence. Nemusela platiti daně a nevolníci museli vyprodukovat na sebe a zbytek odevzdat vrchnosti. Navíc – jak definujete pojem „slušný život“? Jinak si ho představuji já, jinak můj vrstevník na Ukrajině a zcela jinak můj vrstevník v Burundi. Jinak si ho představuje zaměstnanec v hypermarketu a jinak pan Bakala. Je to to samé, jako když politici hoří o sociálním bydlení apod. Dnešní existenční minimum je 3800,- Kč. Nejlevnější lůžko na ubytovně v Brně vás vyjde na 3780,- Kč za měsíc. Tedy jakou existenci vám toto minimum zajistí? Ani tu nejlevnější rakev ne.

    Úterý, Leden 7, 2014 at 11.51 | Permalink
  5. Barvajz wrote:

    Je vidět, že jako mnoho jiných lidí pořádně nečtete na co reagujete.

    K čemu jsou stroji poukázky na produkty a služby, za jeho práci?

    Úterý, Leden 7, 2014 at 12.09 | Permalink
  6. Bohemica wrote:

    Já tu myšlenku (a Piráty) podporuji. Článek dobrý, učiní z úplného neználka poučeného laika.Chtělo by to jmenovat ekonomy, kteří tento model propagují.

    Sobota, Leden 18, 2014 at 1.48 | Permalink
  7. jerry wrote:

    Myslím že na tento „experiment“ ještě neuzrála doba. Nemyslím tím že by to nebylo ekonomicky možné, určitě by možné bylo, ostatně to potvrzuje i mnoho ekonomů. Spíše na tento stav nejsou připraveni samotní lidé. Momentálně je společnost nastavena tak, že motorem veškerého vývoje je model „vlastnictví“ využívá se tedy touhy člověka mít to co mají ostaní a přičinit se prací o to abych měl stejnou nebo vyšší úrověň jako ostatní. Musíme si ale položit otázku co se stane když tato motivace bude potlačena, nebo úplně zanikne. Tato situace by mohla mít až katastrofické důsledky, pokud ji nenahradíme jinou motivací, společnost časem zdegraduje a zanikne. Čím ale „touhu vlastnit“ nahradit? Jistou možnost bych viděl ve vzdělání, ale i tak, jak potom nastavit pravidla? Samozřejmě můžete namítnout že ona touha vlastnit nebude úpně potlačena že zde bude možnost dále pracovat a tím uspokojit „touhu vlastnit“. jenže tento model opět povede k tomu že se časem začne v rukou jednotlivců hromadit obrovský majetek a moc, který tato reforma společnosti v podobě zaručeného příjmu vlastně chce potlačit. A to pomíjím fakt že práce vlastně bude dobrovolná a tedy pokud se mi znelíbí vedoucí nebo kolega v práci tak budu moci odejít. Ano ale jak tedy chcete cokoliv produkovat když nemáte jistotu že budete mít zaměstnance lékaře nebo vědce? V dnešní době je práce na většině míst vysoce kvalifikovaná a jen zaučení zaměstanace trvá určitou dobu a stojí finanční prostředky. Ekonomické řešení zaručeného příjmu vlastně spočívá ve zdanění práce strojů. Ve svě podstatě je to jen jiná forma progresívního zdanění, kdy majitel továrny, nebo akcionáři zaplatí nejen daň za práci lidí ale i za práci strojů, což bude znamenat vyšší zdanění a ve svě podstatě útlum ekonomiky. Co ale s bankami? Jak zdaníme banky? Nejsem ekonom ale podle mého mínění největší zisky generují právě banky které pouze zaměstnávají lidi, soustruhy nebo jiné stroje produkující hodnoty v bankách nepracují pokud pomineme počítače které ve svojí podstatě „nic“ neprodukují, by banky měly nejmenší daňové zatížení. Proto aby model zaručeného příjmu mohl fungovat je třeba nejprve změnit postavení bank a finančníků, kteří vlastně prostřednictvím peněz vládnou celemu světu. To ale nepůjde dříve než vzdělání a morální úroveň všech lidí dosáhne takové úrovně aby to bylo možné.

    Sobota, Leden 18, 2014 at 1.51 | Permalink
  8. Barvajz wrote:

    Jerry: Já osobně v tom vidím daleko menší revoluci. Vaše pochybnosti nesdílím. Nemyslím si, že pro zavedení základního příjmu je nutné, aby se jakkoliv měnili lidé.

    1) V touze vlastnit víc než ostatní nevidím problém. Protože základní příjem má pokrývát jen to nejnutnější „sociální minimum“ a to většině lidí nestačí. Takže mnoho lidí bude chtít pracovat dál. Jen nebudou muset pracovat ve vyloženě frustrujících podmínkách. A kdo bude chtít žít alternativně (dnes „mimo systém“), tak bude moci.

    2) Kdykoliv odejít od nehodného šéfa a z toho plynoucí problémy ve získávání kvalifikované síly. To problém není. I dnes může kdokoliv defacto kdykoliv odejít s ohledem na výpovědní lhůtu nebo dohodu. A u žádného oboru lidské činnosti není třeba, aby šéf byl hňup :-) Moderní firmy tyhle problémy řeším přesným popisem toho co má pracovník dělat a jak a pak to buďto dělá nebo ne. Prostor ke konfliktu v podstatě není.

    3) Nemyslím si, že jde nebo má jít o revoluci, která má změnit to jak dnes lidé uvažují ve vztahu k penězům. Ani podle mě nemá zlikvidovat velké firmy a nadnárodní řetězce.

    Spíš to vidím jako ne příliš velkou změnu v sociálním modelu. Už dnes běžný zaměstnanec s podprůměrnou mzdou obvykle nemá jinou možnost než celou svou výplatu utratit. A přitom je zdaněn více než 50%. Cca 30% zaplatí na sociálních odvodech a daních ze mzdy a dalších 21% (resp. 15%) na DPH. Základní příjem navrhuje, přesunout vše do DPH. Výsledná výše zdanění se nezmění, jen se vše velmi zjednoduší, usnadní a zisky nadnárodních řetězců se zdaní tam kde prodávají, což je také dobrá věc.

    Sobota, Leden 18, 2014 at 10.28 | Permalink
  9. Barvajz wrote:

    Bohemica: „učinit z neználka poučeného laika.“, přesně to bylo mým cílem, proto je to bez jmen, odborných citací ap.

    Sobota, Leden 18, 2014 at 10.31 | Permalink
  10. LZ. wrote:

    Mi se více líbi podmíněný základní příjem ve spojených emirátech. Má tři podmínky:
    -Plnoletost
    -Občanství
    -Čistý trestní rejstřik

    Měl jsem čas o tom přemýšlet a pokud to chcete prosadit, musíte to napřed otestovat v malém.
    Biodom, ostrov, tv show. Musíte specifikovat „nutné“,“vhodné“,“zbytečné“ a „skodlivé“ práce. Vytvořit ekonomický model – vznik, oběh a hodnota peněz. Takhle nechat nějakou skupinku žít s tím, že nemůžou nikam odejít a hazet jim čas od času klacky pod nohy (smrt-odchod důležitého člena komunity) či příchod množství nových nepracujícich lidí)
    Tento pokus ukončit po dvou až pěti letech, rozdělit vytvořený majetek touto skupinou buď podle aktuálni ceny, momentálniho vlastnictví, nebo aukce.
    Pak zjistit spokojenost „obyvatel“ a hodnoty co mají. Ještě by bylo vhodné s podobnýmy lidmi udělat stejný pokus, ale s klasickými kapitalistickými pravidly.

    Čtvrtek, Březen 20, 2014 at 10.46 | Permalink

Post a Comment

Your email is never published nor shared. Required fields are marked *
*
*


× čtyři = 24