Skip to content

Nahrazení všech daní DPHčkem

Nahrazení všech daní DPHčkem je velmi zajímavý koncept. Mám zato, že jeho výhody výrazně převažují.

Princip

Jde o náhradu všech daní za DPH. Tzn. žádná daň z příjmu, žádné odvody na sociální zabezpečení ani do zdravotní pojišťovny, žádná daň z nemovitosti, silniční daň, z převodu nemovitostí, prostě nic. Všechny tyto daně by se převedly do zvýšení DPH.

Přitom by nedošlo ke zvýšení ceny výrobků pro koncové spotřebitele. Všechny daně, které se dnes platí, se tak jak tak nakonec vždy promítnou do ceny výrobku nebo služby pro koncového zákazníka. Jen to není na první pohled vidět. Když si koupíte litr mléka, tak v jeho ceně je kromě DPH i: daň z nemovitostí kterou zaplatili jeho producenti, silniční a spotřební daň (z pohonných hmot), kterou zaplatil dopravce a v neposlední řadě daně z příjmů všech zaměstnanců a firem, které se podílely na jeho výrobě, transferu, marketingu a prodeji. Také jsou v ceně odvody na sociální a zdravotní pojištění všech zaměstnanců, kteří v rámci tohoto procesu přišli s vaším mlékem do styku.

Bylo by proto teoreticky možné tyto daně přesunout do DPH a na konečnou cenu by to nemělo žádný vliv. Jediné co by se stalo by bylo to, že na účtence by byla cena bez DPH nižší než je nyní. A vyšší DPH (asi 50%). Cena s DPH by ale zůstala stejná.

Výhody

1) Obrovské zjednodušení výběru daní pro stát. Proto by bylo možné snížit státní aparát a docílit tak značných úspor.

2) Pro podnikatele, kteří jsou dnes plátci DPH by došlo k výraznému snížení administrativy spojené s daněmi. Zůstalo by jim jen to, co souvisí s vedením DPH. Žádné vedení účetnictví kvůli dani z příjmů, žádné mzdové účetnictví, žádné odvody státu ze zaměstnanců ap.

3) Zánik hrubé i superhrubé mzdy. Zaměstnanci by dostávali čistou mzdu a jiný daňový výdaj na práci by nebyl.

4) Z toho plyne zánik schwarzsystému.

5) Odpadlo by napětí mezi OSVČ a zaměstnanci. Protože ani jedni, ani druzí by neplatili žádné daně z práce.

6) DPH neuteče za hranice. Dnes může bohatá firma přesunout sídlo do daňového ráje a zde pak daně z příjmů neplatí. U DPH toto nejde, to se vždy platí tam, kde se prodá produkt.

7) Zvýhodnění domácí produkce proti dovozu. Při importu i exportu se zboží prodává za cenu bez DPH. DPH je pak vypočteno a v celé části uplatněno na území, kde se produkt prodá. Domácí produkce by si zachovala koncovou cenu vč. DPH na dnešní úrovni. U importovaného zboží by ale došlo k navýšení ceny, protože oproti dnešnímu 21% DPH by se přičítalo 50%. Tím by se zboží z dovozu zdražilo a domácí produkce by tak byla zvýhodněna. Zároveň by do státní kasy plynulo z importovaného zboží 50% z prodejní ceny.

8) Zvýhodnění našeho zboží na zahraničních trzích. Dle stejného principu jako v bodě 7. Kvůli přesunu ostatních daní do DPH by došlo ke snížení ceny bez DPH o všechny daně, které se dnes v této ceně promítají. Což jsou všechny daně, kromě DPH. Cena produktů bez DPH by se snížila, ale nebylo by to na ničí úkor. Snížení by bylo asi o 30% až 40%. A o tuto částku by bylo naše zboží levnější na zahraničních trzích. Protože exportujeme za ceny bez DPH.

9) Přísun zahraničních výrobců k nám, kvůli snížení ceny práce. I pro ně by platilo, že zboží, které vyrobí u nás by bylo na ostatních trzích levnější, stejně jako u naší domácí produkce v bodě 8.

10) Řeší to problém úbytku práce. V důsledku zavádění strojů a robotizace dochází k tomu, že ke stejné produkci potřebujeme méně lidí. Stroj daně neplatí – to je velký problém. Daně platí zaměstnanci, kterých ale ubývá. Proto je nutné jim zvyšovat daně. Mimo to, že tím vzniká sociální nespravedlnost, tak dříve nebo později dojde k tomu, že stávající systém bude neudržitelný. Protože bude tak málo pracovních míst, že jejich zdanění nepřinese dost peněz do státní kasy.

11) Sociální spravedlnost. Tím, že nikdo neplatí daně z příjmů ap. nedochází k jejich přerozdělování. Všichni mají zdaněnou jen spotřebu, kterou mohou ovlivnit.

12) Možnost přechodu na vyšší level. Tato změna by umožnila přechod k jinému modelu společnosti, který by například uznával právo každého na ničím nepodmíněný základní příjem. K větší míře osvobození člověka od práce. K menší závislosti lidí na penězích a jejich větší volnosti ve výběru zaměstnání.

Nevýhody

1) Pro podnikatele nutnost zavedení registračních pokladen. Poctivému to vadit nemusí. Problémem jsou nutné náklady na jejich zavedení. Jsou ale kompenzovány úsporami jinde: vedení mzdového účetnictví, daně, odvody ap.

2) Pro podnikatele, kteří nejsou dnes plátci DPH nutnost přechodu na placení DPH. Oproti jiným propagátorům této změny, já mám ten názor, že plátcovcí DPH je pro malého podnikatele poměrně velká zátěž. Nejen v tom jak účtuje, ale i ve zvýšených nákladech na účetnictví (nutnost přechodu na podvojné). Nicméně, pokud by nemuseli platit daně z příjmů a odvody na soc. a zdrav. pojištění, tak by to myslím nakonec bylo pro ně výhodné.

3) Žádný finanční přínos z produkce zahraničních firem na našem území, která by byla určena na export. Přínosem by ale byla pracovní místa a nižší nezaměstnanost. A mzda vyplacená zaměstnancům. Pokud by se změna neaplikovala takto ad absurdum, ale jen částečně. Tzn. ponechala by se například daň z příjmu právnických osob. Ale snížila by se na velmi nízkou úroveň, např. 10%. Pak by se tato nevýhoda snížila a náš stát by naopak vydělával na tom, že díky nízkým daním by zde sídlilo mnoho zahraničních firem, které by zde danily svůj zisk.

One Comment